Odškodnění bolesti při autonehodách se řídí metodikou Nejvyššího soudu

Poměrně častým dotazem v internetových vyhledávačích bývá odškodnění bolesti po autonehodě nebo jiném úrazu, který si poškozený nezpůsobil vlastní vinou. Na toto odškodnění má nárok každá osoba bez ohledu na to, zdali má nebo nemá uzavřené zdravotní připojištění úrazu případně přímo úrazové pojištění s danou výší plnění. Vše je zakotveno v novém novém občanském zákoníku, ale pro běžného člověka může být tato problematika poněkud nepřehledná. V základní orientaci může pomoci tento článek.

Zákon č. 89/2012 Sb. (Nový občanský zákoník, zkratka NOZ) v ustanovení § 2956 stanoví, že „škůdce je povinen odčinit škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil“. V jediném ustanovení § 2958 NOZ je stanoven způsob poskytování náhrady s ohledem ke zdravotním následkům, podle něhož „při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.“.

NOZ zrušil původně využívanou vyhlášku č. 440/2001 Sb. o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, kde v příloze č. 1 bylo bodové ohodnocení každé bolesti. Důvod zrušení této vyhlášky je v novém přístupu zákonodárců k odškodňování nemajetkové újmy, kdy se preferuje možnost přiznání spravedlivé a dostatečné náhrady za závažné trvalé zdravotní následky.

Tímto opatřením se však otevřel prostor pro to, že většina případů skončí před soudem. Aby se zabránilo zdlouhavým soudním procesům, byla příloha č. 1 vyhlášky 440/2001 Sb. přepracována odbornými lékařskými společnostmi a na základě jejich doporučení byl vypracován nový přehled bodového ohodnocení bolesti. Je jasné, že postupem času zřejmě dojde k některým dalším úpravám stanovení bolestného formou aktualizace metodiky Nejvyššího soudu, aby systém co nejlépe vystihoval charakter jednotlivých bolestivých stavů a s nimi spojených obtíží.

Přehled bolesti je obsahem části B. Metodiky Nejvyššího soudu (ke stažení zde). U každé položky zranění je uvedeno bodové hodnocení. Výsledná náhrada v Kč za dané zranění se vypočítá vynásobením příslušného počtu bodů hodnotou jednoho bodu. Hodnota jednoho bodu se odvozuje z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předchozí kalendářní rok a je stanovena na jedno procento. Pokud vznikl nárok na bolestné v roce 2017, pak hodnota jednoho bodu bude jedním procentem z hrubé měsíční mzdy v roce 2016, tj. 264,67,-Kč (protože hrubá měsíční mzda za rok 2016 byla dle statistického úřadu 26.467,-Kč). Protože bolest může vznikat jak při samotné škodné události, tak při léčení či odstraňování následků újmy na zdraví, výše nároku na bolestné se vyčísluje až v době stabilizace bolesti.

A jak se postupuje v praxi při posuzování a hodnocení bolesti? Vždy se vychází ze zdravotní dokumentace, z níž posuzující nebo revizní lékař hodnotí samostatně každý bolestivý stav, který je v souvislosti se škodnou událostí. Např. jako otevřená rána se hodnotí pouze první operace u zlomenin a uzavřených poranění kostí nebo jiných systémů organizmu. Naopak třeba otevřené zlomeniny nemají samostatné ohodnocení, postupuje se tak, že k bodovému ohodnocení zlomeniny se přičte bodové ohodnocení zasažení povrchových částí dle tabulky. Chybí-li v přehledu bolesti některá položka, použije se ta položka, která se svou povahou nejvíce blíží příslušnému poškození. Výše náhrady může být posuzujícím lékařem upravena (zvýšena) v závislosti na komplikovanosti zdravotního stavu.

Z výše uvedeného je zřejmé, že kalkulace celkové náhrady za odškodnění bolesti je poměrně komplikovaný proces. Zvláště u mnohačetných poranění s dlouhou dobou léčby a rekonvalescence je složité tento výpočet stanovit. Případní zájemci se mohou zdarma obrátit na náš Spolek na ochranu práv poškozených s žádostí o kalkulaci vyplněním tohoto formuláře.